Krakonošova lekce

Setkali se dva dřevaři v Modrém dole. Jeden byl rodák z Pece pod Sněžkou a nedal dopustit na milované hory. Druhý pocházel z Trutnovska a byl náramně pyšný na svůj okres. Oba měli po celodenní těžké práci s pilou a sekerou velkou žízeň, a tak si poručili pivo.

Čirou náhodou se v těch místech pohyboval Dobrý duch a Vládce hor i podhůří, když k němu z malé hospůdky dolehly útržky hlasité hádanice. Nastražil uši, a co slyší?

Chraplavý hlas křičí: ...skokanské můstky, sjezdovky, pramen Labe, cyklostezky, Sněžka, vodopády, vzácné rostliny! Povídám, že není nic hezčího, než krása našich hor!

A druhý hlas, stejně navztekaný, odpovídá: Tvoje hory nejsou nic proti našemu podhůří!  Máme Kuks, Hořice, královédvorskou zoo, Bělohrad, Zvičinu, Erbenův Miletín, trutnovskou kašnu, které vévodí sám…

Krakonoš se přiblížil k hospůdce. Skrze otevřené okno vidí dva rozcuchané chlapy, kteří stojí proti sobě jako načepýření kohouti. Rázně uhodil svou holí o zem, až to zadunělo. Tak dost! Hajdy na vzduch!

Krakonoš

Oba muži vyšli před boudu, bojovně naladěni proti tomu, kdo jim kazí svár. Ale jejich nasrstěné obočí rychle zplihlo.

Krakonoš bafá ze své dýmky a přimhouřenýma očima si oba nazlobence prohlíží. Pak napřáhne paži. Jestlipak byste uprostřed téhle louky dokázali postavit sněhuláka?

Muži se zatváří rozpačitě. Pak se jeden osmělí: Jak můžeme stavět sněhuláka v létě?

Krakonoš pokývá hlavou: Znamená to, že léto je horší než zima?

Jeden chlap se drbe na hlavě, druhý krabatí čelo. Nakonec z nich vyhrkne jednohlasně: To se nedá srovnávat!

V Krakonošových očích se objeví plamínek šibalství. Tak vidíte, hlavy duté! To samé platí o Krkonoších a Podkrkonoší. Obojí je krásné, ale každé jinak! Nebylo by lepší podat si ruce?

Jak se objevil, tak zmizel. Náhle a nečekaně. Zůstal po něm voňavý tabákový dým a dva zahanbení dřevaři, kteří se pohádali pro nic, za nic.