16. Labská bouda

Horské boudy do Krkonoš patří. Asi si už dnes ani neumíte představit, jak se na nich dříve žilo. Jaké to asi bylo, když nebyla silná auta, rolby ani skútry. Vše, co na boudách potřebovali, si museli vynést na vlastních zádech. Velké louky spásal dobytek, sekaly se ručně kosou. V zimě byli boudaři odříznutí od okolního světa, odkázaní sami na sebe. A přesto vždy připravení postarat se o náhodné kolemjdoucí, potulující se turisty, nabídnout domácí chleba, sýr a krajáč mléka.

Možná by vám děda nebo praděda mohli vyprávět více, zeptejte se jich! Labská bouda, na které dostanete razítko, nevypadá jako typická krkonošská stavba, co říkáte? Taky se o ní často mluví, někomu se líbí, jinému ne. Tak jako tak, stojí na krásném místě, kousek od Labského vodopádu a pramene řeky Labe a dobře se tu o vás postarají.

Kudy tam?

Hezky po svých! Nejjednodušší varianta je vyvézt se na Zlaté návrší autobusem z Horních Míseček (kde je parkoviště), pak je to jen kousíček (2 km). Navíc se cestou podíváte na Pančavský vodopád, který je nejvyšší v Krkonoších. Na Labské boudě dostanete razítko a můžete pokračovat k prameni řeky Labe. Ta je má zase přívlastek nejdelší, a to v celé naší republice. Podívejte se na znaky měst, kterými protéká. Dokážete je spočítat?

Kde dostanu razítko?

V bufetu na Labské boudě.

Kam pro něco na zub?

Přímo na Labské pořídíte sváču i dobrý oběd.